Kelingking beach, Broken beach, Angel's Billabong, Diamod Beach a dalších tisíce krásných míst, které jsou seskupeny na jednom místě. Kde? Jihovýchodně od Bali, za Badungským průlivem leží pohádkový ostrov Nusa Penida, který čeká na vaše objevení. 

Jak se dostat za Badungský průliv

Dostat se z Bali na pevninu ostrova Nusa Penida je jednoduché a můžete si vybrat ze dvou variant. Buď rychle nebo pomalu! My jsme zvolili tu rychlejší variantu. Za tu si sice něco málo připlatíte ale ušetříte si několik hodin. Naše cesta začíná v přístavním městě Sanur a trvá cca 40 minut. Převeze vás loď, nejméně s 6 motory a příslibem, že ta loď je na tom líp, než vypadá. Zkušení se rvou dopředu s cílem si sednout na horní palubu, kde budou mít krásný výhled. My, nezkušení jsme zůstali v podpalubí a později se nám vyrojil nemilosrdný úsměv na rtech, jak jsme nad tím vyzráli. V jednu chvíli byly takové vlny, že jsme později při výstupu nepoznali ani jednoho z našich cestujících. 

Ten, správný skútr

Po výstupu z lodi jsme hledali skútr, který nás doveze do našeho bungalovu a bude našim společníkem na další 4 dny. Ze spousty různých typů skútrů jsme si vybrali ten nejhezčí, pěkně v Italském stylu. Krása. Jojo, nezkušení dostanou pořádnou lekci. Helmu na ostrově nepotřebujete, od místní pronajímatelky skútru jsme zjistili, že na ostrově policie není. Byla jsem ráda, po zkušenosti z Bali, kdy se mi osypaly uši vyrážkou jsem si už pak helmu nechtěla nasadit. Ve větších půjčovnách se vám toto nejspíš nestane. My jsme hledali všude tam kde můžeme ušetřit, takže jsme si půjčovali skútr od místních. 

Ostrov je jedna velká díra

Nusa Penida je od poslední tsunami děravá jak ementál a my každým dnem zjišťujeme, že naše volba skútru byla jedna velká chyba. Potřebovali bychom něco více terénního, než co byl náš městský, přenádherný skútr ale nechci mu křivdit, protože nás vyvezl všude kam jsme potřebovali. Jen naše těla byla celkem rozbitá. Po příjezdu na náš zamluvený bungalov jsme se ubytovali, po 15 minutovém údivu, jak je všechno krásné, jsme se osprchovali a vyrazili do nejbližší restaurace. Tím náš první den skončil. 

Kelingking Beach, Broken Beach a Angel's Billabong

Náš první výlet nabral směr Kelingking Beach, která leží nedaleko Broken Beach a Angel's Bilabong (přírodní bazén ve skalním útvaru) takže plán byl jasný. Vyjeli jsme brzy ráno, protože slunce zapadalo kolem 6 a jízda na skútru není tak rychlá, jak byste si mysleli. Co byste autem zvládli za 15 min, my zvládli za 30. Hned po pár kilometrech jsme zjistili, že náš skútr musí strašně trpět, ale byl to držák, až do doby, kdy jsme vjeli na hřebík a píchli jsme. V této situaci poznáte, jestli jste na to sami nebo soudržnost lidí funguje. Funguje a jak to bývá za peníze ještě lépe. I tak jsme byli velmi vděční za pomoc a za zprovoznění našeho italského hřebce. Stalo se tak, když projížděl mladý místní kolem nás a dotáhl našeho maroda k dalšímu místnímu, který nám dal pneumatiku do pořádku, navíc jsme zjistili, že jsme v pneumatice měli díry dvě, takže jsme platili jak mourovatý. Po opravě jsme mohli jet dál, a jako první zastávka na nás čekala Broken Beach a Angel's Billabong. Za ty trable to opravdu stálo.

Při zpáteční cestě směrem na Kelingking Beach jsme již jeli opatrněji a vybaveni zkušeností. Kelingking beach je tak nádherná, že ani ta nejhezčí pořízená fotografie nedokáže vyjádřit jak moc. Je to ten kýč, který se nikomu neokouká. Je tu ale jeden háček. Kelingking beach po vás chce abyste sešli dolů, protože pláž, která tam čeká je z výšky tak nádherná, že v mysli vám zní jen pojď za mnou dolů a vy jdete, nepřipraveni a neznalý věci, v žabkách, jdete a pak jste v pasti. Ve strmé pasti, kterou musíte krok po kroku zdolat. Každý se tomu směje, protože každý z účastněných ví, že naletěli té nádheře a další dávka zlomené důvěry nastává, ve chvíli kdy si chcete v tom nádherném, čistém moři zaplavat, ale není šance. Vlny až na vrchol hory, ale vy jí to vše odpustíte, protože tohle dobrodružství jen tak nezažijete. Krása je to, co si pamatujeme, a to na cestách přeci hledáme. Krásu.

Nusa Penida nás překvapila, a když jsme ji projížděli jen tak, sem a tam uvědomili jsme si, že ostrovní život by se nám líbil. Každý den bych mohla jíst Nasi Goreng s tofu, který je podobný našemu risotu ale tady chutnalo mnohem lépe a jejich kopcovité serpentiny, z kterých bolí zadek, na ty bych si zvykla určitě taky. Hlavně na tu modrou barvu, kterou máte nad sebou i pod sebou a někde v dáli se spojí do modrého světa, který je tak daleko od některých palčivých, šedivých dní u nás doma. Nusa Penida, si nyní zažívá znovuzrození a Badungský průliv byl také v minulosti skloňován díky bitvě o nizozemskou východní Indii, kterou vyhráli Japonci. Když si spojíte historii a přítomnost míst, kde v určitou chvíli stojíte a uvědomíte si čím je to místo nasáté budete vnímat více intuitivně. Tak dýchat zhluboka prosím. 

Text: Niky Boho

Fotografie: Niky Boho, Míra Pavel

Instagram: Vesmesnb